Hudební portál PRAHA MUSIC CITY, videoprodukce Praha, nahrávací studio Praha, hudební vydavatelství

www.praha-music-city.cz/

 





Rychlé hledání    

Sonyk Bel: „OCEŇUJEME, ŽE JSME SPOLU DESET LET” (Vláďa Jaške)

Základní trojice Bosák, Jaške, Stejskal spolu začínají hrát a tvořit v roce 1996, jako Sonyk Bel hrají od Vánoc roku 1998:

Jura Bosák: zpěv, baskytara

Vláďa Jaške: kytara

Honza Stejskal: bicí

Petr Kašný (který se minulý rok přidal ke kapele): klávesy

 

Zařadili by se stylově do kategorie rocková muzika.
Po desetiletém výročí kapely, oslaveném deskou Ježíš proti počítači, připravují materiály na aktuálnější CD zcela nových písní, komponovaných už přímo s klávesami.


 


Jura: Jsem zvyklý na bluesové věci, kluci tohle neslyší moc rádi, ale pro mne je blues život a mé texty jsou ze života.


Jak tvoříte skladby?


Jura: Nosná je muzika, jamujeme, texty píši já. V poslední době je i společně probíráme. Na základě toho je pak případně ještě upravuji, aby byly blíže větší skupině lidí. Myslím, že sám o sobě jsem trochu komplikovaný a v textech je to znát.


Jak a kde píšeš?


Jura: Nápady přijdou ledaskde. Na ulici si je třeba zaznamenám do mobilu. Neschraňuji je dlouho. Pokud je nevyužiji v nejbližší době, prostě je vymažu. Přijdou další nápady.
Při tvorbě pro Sonyk se snažím, aby texty zůstaly syrové a smutné, jak to samo přirozeně vyplývá. Většinou ze zklamání a nasranosti.


Psaní máš i jako psychický ventil?


Jura: Určitě taky. Ale umíme psát i písně, které si lidé zpívají u ohně. To je příjemný pocit.


Co politika, pouštíš se do politických témat?


Jura: Co se textů písní týká, tak ani ne. Nezajímají nás politická témata.


Čím jsi v profesním životě?


Jura: Studoval jsem animaci ve Zlíně a teď učím v Ostravě na střední umělecké škole.


To znamená, že maluješ?


Jura: Maluji rád akrylem a barevnými tušemi.


Vystavuješ své práce?


Jura: Je-li příležitost ano. Momentálně mám v Krnově v Městském muzeu výstavu s názvem Pictůry, která potrvá do konce srpna.


Účastníte se s kapelou soutěží? Na kterou rádi vzpomínáte?


Jura a Vláďa: Zajímavé bylo Setkání kytaristů v Ostravě 2005. Zvítězili jsme. Hodnotila se hlavně hra na kytary, ale též kapela jako celek a jednou z kategorií soutěže byly předělávky úspěšných písní. Vybrali jsme skladbu od Abby a vyřádili se. Byl to fajn zážitek.


Vláďa: Chci jen říct, že tvoříme přirozeně a nepřemýšlíme nad tím, čeho docílíme. Oceňujeme na sobě, že jsme spolu jako kapela deset let. To o něčem svědčí. Asi bychom potřebovali dobrého manažera, protože je nám jaksi proti srsti se někam tlačit. Mám dojem, že většina kapel se cpe do přízně. Třeba přes Facebook. Já nemám chuť se nabízet. Držím se v ústraní. Raději čekám, až kdo sám zavolá, že má zájem o naše vystoupení. Stačí mi pár skalních fanoušků.


Patříš k lidem, kteří plánují?


Jura: Jo. Musím plánovat. Potřebuji vědět, kdy zkouším a kdy co mám. Někdy zkoušíme s kapelou i ráno, když je třeba.


Vstupoval jsi do letošního roku s nějakým předsevzetím?


Jura: Spíše očekáváním, bych řekl.


Jakým?


Jura: Že by se mohlo stát něco pěkného...


To bych ti tedy a ostatním také v závěru ráda popřála.

 

 


web kapely:


www.sonykbel.cz

 

 


Autor: Mankmaria de Balder

Komentáře

K tomuto dokumentu prozatím nebyl přidán žádný komentář.

Přidat nový komentář

HomepageArchiv článkůVyhledej článekKontaktujte násRegistracePro registrované