Hudební portál PRAHA MUSIC CITY, videoprodukce Praha, nahrávací studio Praha, hudební vydavatelství

www.praha-music-city.cz/

 





Rychlé hledání    

HODINA CHEMIE S ARZENIKEM (ROZHOVOR)

POD CHEMICKYM VZORCEM DOBRÉ MUZIKY, se ukrývají zločinci hledaní Interpolem. Zde jsou jejich jména: Julius Vytlačil (Bachor), Petr Dvořák (Faramir), Jan Macura (Macek), Zdeněk Procházka (Prochi).
Pořizujeme fotografie ve vinném oparu zázemí TdB Records, kde celý víkend natáčejí chlapi z Arzeniku pět nových skladeb výše zmíněného žánru. Jsou tady na návštěvě i ženy a do rytmu hudby štěká pes. Prý je na chlapy.

 


Co to tu kutíte?


Julius: Písničky o našich pocitech, o nás normálních lidech. Jak to bereme. Vzkaz budoucím generacím o tom, jak by to na světě nemělo vypadat.


Jaké jsou názvy skladeb?


Julius: Volby, Vlak, Jsem jenom muž, Zkrachovalej, Osude.


Popisuji vaše vidění stavu věcí, jaké jsou?


Julius: Jak je vidíme, cítíme my.


„Jsem jenom muž, mám v kapse nůž, když mě budeš srát, zabiju tě???”

 

Julius: „... tak budeš mrtvá.”(smích). Tak zrovna to necítíme, ale vidíme to z balkónu.


Ve vlastním domě?


Julius: jakože z balkonu...Celkově. Mezi lidmi. Co si říkají. Jak se k sobě chovají.


V Ostravě?


Julius: Všude! V Česku. Třeba názor na volby, podnikání. Jak jim vyhrožuje ruská mafie, celkově ve státě, jak to chodí. Každá písnička má v sobě nějaký osud.


Jsi poměrně veselý člověk, hudba tomu neodpovídá. Pomáhá ti tvorba vyrovnávat se s realitou kolem?


Julius: Jo. Jo.


(Baskytarista prodělává epileptický záchvat, alespoň tak působí..pozn. redakce).


Vyrostl jsi v popisovaném prostředí?


Julius: Vyrostla v tom naše generace. Osobně nemám problém, ale komplexně jsme v tom vyrůstali a vyrůstají další.


Jak se to tedy na nás podepisuje?


Julius: Na nás starších tak, že kroutíme hlavou a nevěříme vlastním očím, mladší jsou obroušení, ti už to asi neřeší a žijí v domnění, že se s tím nedá nic dělat.


A dá se s tím něco dělat?


Julius: My čtyři sami těžko něco zvládneme, ale můžeme něco pošťouchnout. Chceme ukázat, že je třeba bojovat. Když hodím ručník do ringu, tak končím. Všichni.


Máš sportovního ducha?


Julius: Ducha ano. Jsem sportovec v tom smyslu, že chodím po horách jako turista. Nepovažuji se jinak za sportovce.


Uvedl jsi příklad-příměr z boxu, proč?


Julius: Protože tam se taky bojuje, aby jeden vyhrál. Kdyby to vzdal jeden než začal, není důvod bojovat.


K jakému hudebnímu stylu se hlásíte?


Julius: Hrajeme, co cítíme. Nechceme se srovnávat ani s Kabátem ani Alkeholem, nechceme být jednotvární, prostě hrajeme Arzenik.


Není třeba škatulkovat?


Julius: No právě, nemáme rádi, když nás přirovnávají k pankáčům. Hrajeme i s punkovýma kapelami, ale nechceme být zařazováni.


Jste spolu šest let. Můžeš v krátkosti zrekapitulovat uplynulá období?


Julius: Naše kapela je hlavně o přátelství, jsme banda kamarádů, kteří se snaží někam to dotáhnout. Neděláme to pro peníze, ale protože nás to baví. Měli jsme i problémy, jako v manželství. Problémy jsou od toho, aby se řešily.


Máte manažera?


Julius: Rádi bychom měli, ale nikdo se k tomu nemá. Všechno si řešíme sami, máme rodiny, práci a tak podobně. Potřebovali bychom schopného manažera. V Ostravě je málo míst, kde se kapela může realizovat. Chtějí záruky, že přijdou lidi a méně známé kapely si nemají kde zahrát. Manažeři festivalů neradi zkouší něco nového, málem se musí člověk doprošovat, aby si mohl zahrát.


Chybí podle tebe ochota dát šanci muzikantům?


Julius: Tak. Chápu, že jde o návštěvnost, peníze, ale při troše snahy a ochotě by mohli být festivaly pestřejší a zajímavější. Je mnoho amatérských kapel nedoceněných a profi kapely, které nemají tu kvalitu, jsou protlačované. To nemyslím jen nás, nepřihřívám si polívčičku pro kapelu, jen chci říct, že je to škoda a je mi to líto.


To je, myslím, dobrý závěr rozhovoru. Více řekne poslech vašich skladeb. Díky, Julku.


autor: Mankmaria de Balder

 


web kapely:


www.bandzone.cz/arzenik

Komentáře

K tomuto dokumentu prozatím nebyl přidán žádný komentář.

Přidat nový komentář

HomepageArchiv článkůVyhledej článekKontaktujte násRegistracePro registrované