Hudební portál PRAHA MUSIC CITY, videoprodukce Praha, nahrávací studio Praha, hudební vydavatelství

www.praha-music-city.cz/

 





Rychlé hledání    

JANA KANDARACHEVA – NOVÝ HLAS OSTRAVY

JANA KANDARACHEVAJANA KANDARACHEVA, hudební diva s kapkou bulharské krve, která se narodila ve Vítkově. Dnes však už 10 let žije v Ostravě. Byl to právě Vítkov, který se stal kolébkou Janina hudebního vzdělání. Zde navštěvovala pěvecký sbor, ve kterém, i přes nepřízeň dirigentky, vydržela zásluhou orchestru pana Vaculy, jehož hudba ji zcela naplňovala. Vystudovala také dva cykly ZUŠ. Začala hrát na zobcovou flétnu, poté přešla na klarinet a alt saxofon. K srdci, jak sama říká, jí nejvíce přirostl klarinet. Jejím velkým vzorem byl Benny Goodmen. Co se týče pěveckých vzorů, byla to, a stále je, nepřekonatelná Janis Joplin, Iva Bittová nebo Monika Načeva. Své barvě hlasu, dle svých slov, vděčí pár pivům a účinkováním v několika kapelách. V současné době je Jana zpěvačkou v kapele ACOUSTIC VENDETTA. Společně teď natáčí své druhé album.

 

Janiným prozatimním největším hudebním úspěchem byla nominace na zpěvačku roku v soutěži Zajíc 2010. Tomu, že stále zpívá, vděčí svému silnému zázemí, Thomasi a MankMarii de Balder, a také svému příteli, který ji v tomto úsilí zcela podporuje. V soukromí se Jana věnuje náročnější turistice, v poslední době ji chytlo běhání, díky kterému si pěkně pročistí hlavu. Jana vystudovala Geologické inženýrství, proto se na přírodu dokáže dívat jinýma očima. Nejvíce si přírody užívá ve Vítkově, kde jezdí za svými rodiči, za svým pejskem, a kde si jezdí odpočinout od ruchu velkoměsta.

 

Zde přinášíme rozhovor:

 

Odkud pochází tvé jméno?

 

Příjmení je bulharského původu, ještě po dědečkovi. 

 

Kolik je ti let?

 

To by se asi nemělo říkat, ať si každý tipne.

Znamení?

 

Panna


Kde jsi se narodila?

 

Pocházím z Vítkova. Zde jsem prožila nádherné dětství.

Dnes je to město, kam jezdím za rodiči, kde je náš pejsek, nádherná příroda kolem, a kde si jedu odpočinout od velkého města. Posledních deset let totiž bydlím v Ostravě, mezitím jsem zvládla študýrování, našla si nové přátelé a koníčky. Nemyslím si, že Ostrava je mým celoživotním snovým městem, ale nejlépe nic neplánovat.


Jak jsi se dostala ke zpěvu?

 

Ani nevím, pokud se ptáš na první impuls, v dětství mě nalákali do sboru, byla tam i kamarádka, tak co bych tam nešla i já. Zpívání mi zřejmě moc nešlo, dokonce mi i naše sadistická dirigentka doporučila, ať to raději zabalím. Tehdy se dost často koncertovalo s orchestrem pana Vaculy a to byl teda Pan Muzikant. Kvůli jeho muzice jsem ve sboru vydržela docela dlouho. Svůj hlas, myslím jaký je teď, jsem ale začala mít až po pár pivech a stovek odzpívaných písniček v různých kapelách. Jestli se něco opravdu na hlase změnilo, to nechám na ostatních

 

Co ostatní hudební nástroje?

 

Nejprve jsem začala klasicky na zobcovou flétnu, potom na klarinet a později jsem se trochu naučila hrát na alt saxofon. Ze všech jmenovaných nástrojů mi přirostl k srdci hlavně klarinet - Benny Goodman byl můj velký vzor. Dokonce jsem se po střední škole chystala na konzervatoř, ale chuť jít na vysokou školu převládla. Nemám tedy žádnou konzervatoř, jen dva cykly na ZUŠ.


Jak na tom jsi s nimi teď – hraješ ještě?

 

Ani ne, zpívání a vymýšlení songů mi zabere i tak dost času. Občas vezmu klarinet, ale není to nic extra.


Jaký je tvůj pěvecký vzor?

 

Nedostižná nepřekonatelná Janis Joplin. Ale potom je samozřejmě spousta dalších zpěvaček, které moc ráda poslouchám – např. Iva Bittová, Monika Načeva


Jak se jmenuje Tvá kapela?

 

Pokud máš na mysli naši kapelku, tak Acoustic Vendetta.


Členové kapely?

 

V současnosti já a kytarista, skladatel Thomas de Balder. Pro nové album teď řešíme pár hostů, ale chtěla bych to nechat jako překvapení.

 

Styl hudby?

 

Buď je to dobrá muzika, nebo ne - ať si každý vybere. Na styly nehraji.


Něco o kapele – kde hrajete, kde tě/vás mohou fanoušci vidět.

 

Vše se mohou dozvědět na stránkách   www.bandzone.cz/janakandarachevova .


Čeho jsi zatím ve zpěvu dosáhla – soutěže, nominace?

 

Nejvíce si vážím asi toho, že přes všechny různé okolnosti vůbec ještě zpívám. Ne vážně - nedávno jsem byla nominovaná v soutěži Zajíc 2010 na zpěvačku roku, ale vyhrála ta lepší. Jinak soutěže neberu vůbec vážně a neříkám si ani lidem o hlasy, nějak mi to nejde.


Výhra pro mne je, když tě lidi opravdu poslouchají a netvoří většinu posluchačů pouze tvoji známí.


Čeho bys chtěla dosáhnout – tvůj vysněný cíl?

 

Co se týče muziky a nejbližší budoucnosti, nejvíce bych si přála dotočit druhé album a aby si k naší muzice našlo pár lidí cestu. Jinak určitě zpívat dokud to jde - dokud mám aspoň malinkaté nápady na písničky a dokud mám dobré zázemí.

Jednou jsem byla na jazzovém koncertě a zpívala zde postarší paní, která to natřela všem mladým zpěvačkám, rozjela to opravdu neskutečně a ten hlas – no nádhera. Tohle kdyby se mi jednou podařilo….

 

Vystudovaná škola, obor, titul ?

 

Vystudovala jsem obor Geologické inženýrství. Jinak titul neberu moc vážně a nikde se s ním neoháním. Za období studia jsem u některých lidí poznala, jak se dá studovat bez námahy. Dokonce jeden šel obhajovat diplomku napsanou někým jiným.

Důležité je, že díky geologii vidím přírodu jinak.


Jiné zájmy?

 

Náročnější turistika a v současnosti mě chytlo dokonce i běhání, člověk si tak nádherně pročistí hlavu.

 

Co tě jako první napadne při názvu Acoustic Vendetta?


Kluci s kytarami proklatě nízko u pasu (smích).


Co je pro Tebe při zpívání a hraní v kapele důležité?


Klid, pohoda, žádný zbytečný řeči, hodně nápadů a hlavně lidi, pro které tuhletu muziku děláme.


Kdo vám skládá muziku a texty?


Musím zmínit skvělého textaře Ivo Opletala, napsal nám text Podzemní řeky. Už jen ten název byl tak skvělý, že jsme ho použili pro název celého alba. Dále texty skládá Thomas, kromě toho také většinou složí základní melodické linky, já domyslím linku zpěvu.


Acoustic Vendetta  06Jak dlouho a jak jste točili své první album Podzemní řeky?


Točili jsme ve studiu TdB records dva měsíce. No a práce to teda byla opravdu velká, byla to totiž jedna z mých prvních zkušeností s nahráváním. V současné době už točíme písničky pro druhé album.


Těšíš se?


Aby ne, máme nové písničky, které nás zase posunou o něco dál. Mám ráda, když se tvoří nové a nové věci, když nezůstává nic na jedné linii.


Co posloucháš za muziku?


Podle nálady, někdy je skvělé dokonce i ticho, takové ticho v lese mmm...jinak určitě Janis Joplin, Ella Fizgerald, Luis Amstrong, Jim Morrison, Dan Bárta, Hana Ulrichová, to jsou takový nejoblíbenější zpěváci a zpěvačky. Nedávno jsem byla na koncertě DJ Krushe a naprosto mě jeho tvorba pohltila. Vyhraněný styl opravdu nemám.

 

To posloucháš i polky, valčíky?


No to sice ne, ale dobře zahraná polka, nebo valčík...to je opravdu kumšt. Dříve jsem hrála na klarinet a alt saxofon, hrála jsem v dechovce, zpívala a hrála v zábavové kapele, takže jsem se setkala i s tímto žánrem.


Jaká je tvoje filozofie života?


Každou skvělou situaci si pořádně vychutnat...jo a zajímaví chlapi (smích).


Která knížka tě nejvíce ovlivnila, pokud jsi nějakou takovou ovlivnitelnou přečetla?


Brouk Pytlík, tuhle knížku jsem dostala od táty v první třídě, díky němu jsem se naučila číst (smích), později Hráči na vinici Páně a Sto roků samoty...tyhle knížky mi asi nejvíce uvízly v hlavě.


Co ti kdy vyrazilo dech?


Když jsem hrála v zábavové kapele Relax a musela hrát a zpívat polky. Jednou za mnou přišel starý pán a řekl, že takhle skvěle zazpívanou polku ještě nikdy neslyšel. To mi opravdu vyrazilo dech. Tohle jsou situace, proč dělat muziku. Tím jsem nemyslela samotnou chválu, ale to, že lidem můžete něco sdělit, mohou si třeba i při vaší muzice odpočinout, odreagovat, nebo se třeba nad některými věcmi zamyslet.


Máš za sebou asi i těžké hraní po vesnicích na zábavách, plesech?


Těžké ani ne, spíše naučné. Měla jsem možnost hrát se skvělými muzikanty, kteří mě měli co naučit. Druhá stránka věci je, že občas musíte ustát, že jste za takového malého sluhu, který hraje i to, co se mu nelíbí a hraje někomu, kdo se mu nelíbí...jednou po mně řval opilý člověk pod pódiem..za každou odzpívanou písničkou začal řvát, že bych se za to zpívání měla stydět a že kdyby to slyšeli původní interpreti, zvraceli by atd...je fakt, že potom je to opravdu těžké. Ale chápu, že snažit se každému zavděčit je naprostá hloupost, každý má svou hlavu, svůj vkus a naštěstí si může každý rozhodnout, co bude poslouchat a co ne....


Co tě u takové muziky udrželo?


No dnes už v kapele Relax nejsem, ale tehdy jsem se v ní potkala s bezvadnými muzikanty, vyzpívala jsem se, dostala i peníze (smích), no a užila si občas i pěknou legraci. V téhle kapele byla taky jedna zpěvačka, která mě naučila, že nejde jen tak si stát a zpívat....takže tančit, blbnout a brát ohled na to, že nejste v kapele sám.

 

Co soukromý život? Jak se staví tvůj partner k tvému zpěvu, podporuje tě?

 

Nebyla bych s ním, kdyby mě nepodporoval. Naopak, Vašek mi dost pomáhá - kreslí booklety, fotí, je to moc hodný člověk. Dost lidí má se mnou problém, že se nenechám ovlivňovat, že si vše dělám po svém. Bohužel nebo bohudík jsem zásadový člověk -  často jsem se tak dostala do potíží a pohádala se s řádkou lidí.

 

Ale aspoň mám svobodnou duši ...

 

AUTOR:   KAYA

HomepageArchiv článkůVyhledej článekKontaktujte násRegistracePro registrované